Share Hlasování

Poll odkaz

500 px
350 px
250 px
Náhled

widget náhled:

Šířka - px výška - px

Zavřít náhled
! Používátě nepodporovaný prohlížeč Vaše současná verze prohlížeče není pro Tolunu optimalizována, doporučujeme vám nainstalovat si nejnovější verzi Nainstalovat
S účinností od 25. května 2018 jsme aktualizovali naše Zásady ochrany osobních údajů. Můžete si přečíst naši aktualizovanou verzi zde. Naše webové stránky používají soubory cookie. Stejně jako ve světě offline, cookies pomáhají i nám fungovat lépe. Další informace o našich používaných souborech cookie naleznete v Zásady fungovaní Cookies.

dagmárek2 používá web Toluna k vyjádření svého názoru a k získávání skvělých odměn. A vy můžete také, stačí se jen zaregistrovat!


dagmárek2

  před 49 měsíci

Staň se středem pozornosti:
Ukončeno

Jak jsem ve čtyřech letech zpívala a tancovala v Redutě.

Jsem rodilá Pražačka a než se moji rodiče rozvedli, bydlela jsem tam. Můj táta byl výtvarník a hudebník. Hrál na klarinet, trubku a saxofon v kapele Pražský dixieland. Spolu s ním hráli i takové známé osobnosti, jako jsou bratři Smetáčkovci, nebo Jan Pacák. Všechny jsem znala osobně a byla jsem takový maskot kapely, neboť mě táta často brával na jejich zkoušky a dokonce i na koncerty, které se konaly v Redutě.

Když jsem se nudila, procházela jsem všemi místnostmi a sledovala, co se kde děje. Například tam zkoušeli herci z nějakého divadla malých forem, tak jsem se dívala jejich zkoušku. Potom jsem třeba v zákulisí hrála člověče nezlob se, s nějakou ženštinou pochybné pověsti a chtěla po ní, aby mi foukala kouř z cigarety do malé uzavíratelné lahvičky. Občas se basista oblékl do hadrového potahu na basu a strašil mě. Říkal mi hlubokým hlasem že je muli-muli-mulisák a já, přestože jsem věděla, že to je Franta Petrus, jsem se strašně bála.

Jednou si někdo vymyslil, že když umím tak pěkně tancovat Charleston, tak by se docela hodilo to také předvést na pódiu, za doprovodu jejich kapely. No od nápadu k realizaci neuběhlo ani pět minut a já už vesele tancovala na pódiu a velmi si to užívala. Úspěch byl ohromný, to víte když tancuje tehdy moderní tanec malá holčička a tancuje ho lépe, než leckterá dospělá žena, tak to se líbí vždy. Po skončení mojí kreace a po přídavkách, které nutně musely přijít, mě někdo do ruky vrazil klobouk, ať jdu vybírat po divácích drobné. I tento úkol jsem splnila do puntíku, takže jsem byla nadmíru spokojena.

Horší to bylo, když si zase někdo z kapely vymyslil, že bych mohla zazpívat na pódiu píseň When the saints go marching in. V češtině to znamená Svatí pochodují. Ihned se toho ujali všichni členové kapely. Postavili mě na stoličku, mikrofón dali co nejníže, stále to ale nestačilo, protože jsem musela hodně natahovat krk, aby mě bylo v mikrofónu slyšet. Písničku jsem znala dobře z domova, ale zpívala jsem si ji tím svým dětským způsobem a foneticky, tak jak jsem to vnímala já, v těch letech. Kapela musela zpomalovat i zrychlovat dle mého projevu, takže to byla asi docela sranda. Úspěch se ale dostavil veliký, takže jsem se ještě divákům uklonila a spokojeně odešla z pódia.
Odpovědět

gebena

  před 49 měsíci
Šikovné děvče.
0 komentáře

tabeka

  před 49 měsíci
Měla jste zajímavé dětství, teď už se nedivím, že vás hudba dodnes tolik zajímá.
0 komentáře

Zkopírován do schránky

Vše už je téměř hotovo

Abyste mohli tvořit obsah v komunitě

Ověřte svůj e-mail
Děkuji, pouze se rozhlížím

OK
Storno
Pracujeme na tom...
Když nahrajete Vaši fotku, Váš profil bude vypadat lépe
Nahrát